|
|
The Concept of the Church in the work of Walter Kasper
Hovancová, Magdaléna ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Diplomová práca "Poňatie cirkvi v diele Waltera Kaspera" sa zaoberá ekleziológiou nemeckého kardinála Waltera Kaspera. V prvej časti je stručne popísaná jeho osobnosť a jeho pôsobenie v akademickej oblasti a pastorácii v roli diecézneho biskupa ako aj jeho pôsobenie v rímskej kúrii, čo predznačilo i jeho chápanie cirkvi. Nadväzuje popis jeho cesty od pneumatologickej ekleziológie ku ekleziológii communia. Pojem communio je kľúčovým slovom v jeho ponímaní cirkvi. Hlavná časť práce je venovaná Kasperovmu chápaniu communia, jeho mystéria a jeho videniu cirkvi ako congregatio fidelium a communio sanctorum. Communio je základným pojmom ekleziológie po Druhom Vatikánskom koncile a základným výrazom kresťanského chápania spásy. Kasper chápe cirkev ako udalosť a inštitúciu. Následuje popis konkrétnej podoby cirkvi ako communia, kde Kasper v rámci cirkvi rozlišuje rôzne charizmy a popisuje konkrétne služby jednote cirkvi. Práca je ukončená Kasperovým pohľadom na cirkev v dnešnom svete a jej významu pre budúce generácie. Klíčová slova Walter Kasper, communio, eklesiologie, církev
|
|
|
Corpus verum et mysticum. Vývoj vztahu eucharistie a církve v teologii 9.-12. století
Hrabánek, Lukáš ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Diplomová práce nazvaná "Corpus verum et mysticum. Vývoj vztahu eucharistie a církve v teologii 9. až 12. století." vychází z teologických debat ve 20. století týkajících se používání termínu corpus mysticum. Zatímco magisteriální dokumenty jej používají pro církev, francouzský teolog Henry de Lubac upozorňuje na původní nositelku tohoto názvu - na eucharistii. Proto se tato práce zabývá pojetím církve a eucharistie, jejich vzájemným vztahem a jejich terminologickým vývojem. Postupuje se v chronologickém pohledu. Nejprve se snaží v tomto zorném úhlu nalézt a zhodnotit výchozí texty v Písmu svatém (1. kapitola), které byly recipovány v patristické době význačnými autory (2. kapitola). Ti pak následně ovlivnili teology raného a vrcholného středověku (9. - 12. st.). Během tohoto období se formovala nauka o eucharistii a zároveň se vyvíjela i teologická syntéza corpus triforme (církev, eucharistie a historicko - nebeský Kristus); obě dvě nauky se vzájemně ovlivňovaly. Zásadní změnu v jejich chápání lze vidět během eucharistických sporů spojených s odsouzením propagátora pouze symbolického vnímání eucharistie Berengara z Tours na římském synodu v roce 1079. Proto je zvolené období rozděleno do dvou kapitol; v pořadí třetí kapitola se věnuje vybraným teologům období od 9. st. do roku 1079, čtvrtá kapitola...
|
|
|
Pokoncilní obnova trvalého diakonátu. Dějiny - teologie - spiritualita
Seifert, David ; Kohut, Pavel Vojtěch (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent) ; Opatrný, Michal (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Katolická teologická fakulta Katedra teologické etiky a spirituální teologie ThLic.Mgr. Ing. David Seifert POKONCILNÍ OBNOVA TRVALÉHO DIAKONÁTU DĚJINY - TEOLOGIE - SPIRITUALITA Disertační práce Resumé Vedoucí disertační práce ThLic. Vojtěch Kohut Th.D. PRAHA 2011 2 OBSAH OBSAH ...................................................................................................................................... 2 RESUMÉ.................................................................................................................................... 3 Seznam pramenů a literatury.................................................................................................... 15 3 RESUMÉ Je tomu již více než čtyřicet let, co papež Pavel VI. umožnil podle rozhodnutí otců Druhého vatikánského koncilu obnovu diakonátu jako vlastního a trvalého hierarchického stupně (srov. LG 29b). Ekleziologická obnova koncilu zároveň ukázala určitou omezenost teologie církevních služeb, která se od začátku 2. tisíciletí stala výhradně teologií kněžství. A přesto hledání specifického profilu obnoveného diakonátu v katolické církvi ještě probíhá jak na rovině zkušenosti (tedy "experimentováním s věcí samou", jak vyžadoval Yves Congar), tak na rovině teologické reflexe. Pokud se týká specifické...
|
|
|
Ekumenismus v díle Josefa Kubalíka
Chocenská, Vlasta ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Diplomová práce "Ekumenismus v díle Josefa Kubalíka" podává přehled několika děl prof. dr. Josefa Kubalíka, která ovlivnila generace studentů katolického bohosloví. Autor byl profesorem fundamentální teologie na cyrilometodějské bohoslovecké fakultě ve druhé polovině 20. století a napsal mnoho knih, skript a článků v odborném tisku. K jeho nejvýznamnějším dílům patří skripta Theologia Fundamentalis, která jsou ještě pod vlivem manualistické, apologeticko-polemické teologie. Druhý vatikánský koncil však prof. Josef Kubalík plně akceptoval a napsal pro studenty skripta Ekumenická teologie a částečně opravil druhý díl skript Theologia Fundamentalis. Pro odbornou veřejnost překládal dokumenty II. vatikánského koncilu. Práce pro srovnání také uvádí pohled II. vatikánského koncilu a encykliky Ut unum sint na ekumenismus. Na závěr se konstatuje, že Kubalík rostl v otevřenosti a vstřícnosti k nekatolíkům, ale nedokázal úplně překročit sám sebe a změnit zaběhnutá schémata myšlení.
|
|
|
The Concept of the Church in the work of Walter Kasper
Hovancová, Magdaléna ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Diplomová práca "Poňatie cirkvi v diele Waltera Kaspera" sa zaoberá ekleziológiou nemeckého kardinála Waltera Kaspera. V prvej časti je stručne popísaná jeho osobnosť a jeho pôsobenie v akademickej oblasti a pastorácii v roli diecézneho biskupa ako aj jeho pôsobenie v rímskej kúrii, čo predznačilo i jeho chápanie cirkvi. Nadväzuje popis jeho cesty od pneumatologickej ekleziológie ku ekleziológii communia. Pojem communio je kľúčovým slovom v jeho ponímaní cirkvi. Hlavná časť práce je venovaná Kasperovmu chápaniu communia, jeho mystéria a jeho videniu cirkvi ako congregatio fidelium a communio sanctorum. Communio je základným pojmom ekleziológie po Druhom Vatikánskom koncile a základným výrazom kresťanského chápania spásy. Kasper chápe cirkev ako udalosť a inštitúciu. Následuje popis konkrétnej podoby cirkvi ako communia, kde Kasper v rámci cirkvi rozlišuje rôzne charizmy a popisuje konkrétne služby jednote cirkvi. Práca je ukončená Kasperovým pohľadom na cirkev v dnešnom svete a jej významu pre budúce generácie. Klíčová slova Walter Kasper, communio, eklesiologie, církev
|
|
|
Církev a její laický aspekt. Ekleziologická východiska laikátu na počátku 21. století
Martínek, Jan ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Diplomová práce Církev a její laický aspekt. Ekleziologická východiska laikátu na počátku 21. století pojednává o laikátu v církvi. Nejdříve vymezuje jeho místo ve struktuře církve. Následně na základě teologické reflexe laickosti církve objasňuje poslání laiků jako představitelů zvláštního životního stavu. Nakonec na několika příkladech, které jsou spojeny s laikátem, analyzuje současnou situaci církve. Cílem práce je upozornit na celkové zaměření církve ve světě se specifickým důrazem na laikát. Práce též poukazuje na význam inkluzivního přístupu církve ke světu.
|
|
|
Jednota Církve - partikulární církve a univerzální církev. Z ekleziologie Henri de Lubaca
Macek, Petr ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Jednota Církve - partikulární církve a univerzální církev: Z ekleziologie Henri de Lubaca Bibliografická citace Jednota Církve - partikulární církve a univerzální církev [rukopis] : Z ekleziologie Henri de Lubaca : bakalářská práce / Petr Macek ; vedoucí práce: ThLic. Prokop Brož, Th.D. -- Praha, 2013. -- 45 s. Anotace Cílem práce je představit část eklesiologického díla Henri de Lubaca věnovanou vnější struktuře církve. Práce je založena na reflexi de Lubacovy knihy Les églises particulieres dans l'Église universelle provedené v celkovém kontextu jeho teologického myšlení. Mezi dílčí cíle práce patří vymezení vztahu mezi partikulárními církvemi a církví univerzální a na něm analyzovaných teologických principů institucionálního uspořádání církve. Základním principem, z kterého práce vychází, je teologicky definovaná jednota církve. Práce si dále všímá vztahu mezi církví a kulturou, problému akulturace a vztahu mezi jednotou a pluralitou v církvi. Na základě analýzy de Lubacova díla dochází k závěru, že církev jako viditelná instituce je v základu formována teologickými principy a představuje proto zcela jedinečný typ společenské organizace. Klíčová slova Henri de Lubac, teologie 20. století, ekleziologie, jednota církve, univerzální církev, partikulární církve
|
|
|
Ekleziologie Tomáše Bavorovského (1562)
Havrlant, Jaroslav ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Machula, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta Disertační práce, Praha 2013 ABSTRAKT Ekleziologie Tomáše Bavorovského († 1562) Jaroslav Havrlant Kazatel a spisovatel Tomáš Bavorovský je dosud nezpracovanou osobností české renesance. Je představitelem církve věrné Římu těsně před ukončením Tridentského koncilu a příchodem jezuitů do Prahy. Pro výzkum jeho ekleziologických postojů vznikla tato práce, jež je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První tři se zabývají historickou problematikou, ať už se jedná o obecné dějiny, život či dílo kazatele, další se zaměřují na jeho pojetí církve a Božího království. První kapitola nejprve představuje specifika české reformace, která se lišila od sousedních evropských zemí svojí husitskou tradicí a utrakvistickou církví. Tomáš Bavorovský žil a působil zejména v katolických městech jižních a západních Čech (Bavorov, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Plzeň). Proto následuje stručný popis jejich náboženských dějin. Druhá kapitola o Tomášovi Bavorovském začíná částí popisující druhý život kazatele. Chronologicky představuje spisovatele, kteří o kazateli něco napsali. V 19. století se Bavorovský stal poměrně čteným autorem, ale století následující na tuto osobnost pozapomnělo. Tomáš Bavorovský se narodil jako syn rychtáře v Bavorově. Není známé, kde studoval a zda...
|
|
|
Pokoncilní obnova trvalého diakonátu. Dějiny - teologie - spiritualita
Seifert, David ; Kohut, Pavel Vojtěch (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent) ; Opatrný, Michal (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Katolická teologická fakulta Katedra teologické etiky a spirituální teologie ThLic.Mgr. Ing. David Seifert POKONCILNÍ OBNOVA TRVALÉHO DIAKONÁTU DĚJINY - TEOLOGIE - SPIRITUALITA Disertační práce Resumé Vedoucí disertační práce ThLic. Vojtěch Kohut Th.D. PRAHA 2011 2 OBSAH OBSAH ...................................................................................................................................... 2 RESUMÉ.................................................................................................................................... 3 Seznam pramenů a literatury.................................................................................................... 15 3 RESUMÉ Je tomu již více než čtyřicet let, co papež Pavel VI. umožnil podle rozhodnutí otců Druhého vatikánského koncilu obnovu diakonátu jako vlastního a trvalého hierarchického stupně (srov. LG 29b). Ekleziologická obnova koncilu zároveň ukázala určitou omezenost teologie církevních služeb, která se od začátku 2. tisíciletí stala výhradně teologií kněžství. A přesto hledání specifického profilu obnoveného diakonátu v katolické církvi ještě probíhá jak na rovině zkušenosti (tedy "experimentováním s věcí samou", jak vyžadoval Yves Congar), tak na rovině teologické reflexe. Pokud se týká specifické...
|
|
|
Corpus verum et mysticum. Vývoj vztahu eucharistie a církve v teologii 9.-12. století
Hrabánek, Lukáš ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Diplomová práce nazvaná "Corpus verum et mysticum. Vývoj vztahu eucharistie a církve v teologii 9. až 12. století." vychází z teologických debat ve 20. století týkajících se používání termínu corpus mysticum. Zatímco magisteriální dokumenty jej používají pro církev, francouzský teolog Henry de Lubac upozorňuje na původní nositelku tohoto názvu - na eucharistii. Proto se tato práce zabývá pojetím církve a eucharistie, jejich vzájemným vztahem a jejich terminologickým vývojem. Postupuje se v chronologickém pohledu. Nejprve se snaží v tomto zorném úhlu nalézt a zhodnotit výchozí texty v Písmu svatém (1. kapitola), které byly recipovány v patristické době význačnými autory (2. kapitola). Ti pak následně ovlivnili teology raného a vrcholného středověku (9. - 12. st.). Během tohoto období se formovala nauka o eucharistii a zároveň se vyvíjela i teologická syntéza corpus triforme (církev, eucharistie a historicko - nebeský Kristus); obě dvě nauky se vzájemně ovlivňovaly. Zásadní změnu v jejich chápání lze vidět během eucharistických sporů spojených s odsouzením propagátora pouze symbolického vnímání eucharistie Berengara z Tours na římském synodu v roce 1079. Proto je zvolené období rozděleno do dvou kapitol; v pořadí třetí kapitola se věnuje vybraným teologům období od 9. st. do roku 1079, čtvrtá kapitola...
|
host ::
RSS.